Nejstarší dějiny

První zmínka o Bulharech se nachází v anonymním latinském pramenu z roku 354, kde jsou zmíněni mezi národy, žijícími severozápadně od Černého moře. Jsou zde nazýváni Vulgares. Brzy poté přichází hunský vpád do Evropy a zprávy o Bulharech mizí. Je nanejvýš pravděpodobné, že byli začleněni do jejich říše. Informace o nich se objevují znovu po pádu hunské říše. Zde ovšem tehdejší autoři často neumějí rozlišit mezi Huny a Bulhary a řadí občas tytéž kmeny k jedněm či druhým. Plést je ale nutně muselo i to, že v době rozkladu hunské říše vládl zřejmě Bulharům Attilův syn Ernak (Irnak), jehož jméno je na nejstarším seznamu bulharských vládců. Asi kolem roku 475 se objevili Bulhaři u Dunaje a v roce 479 uzavřeli spojeneckou smlouvu s Byzancí proti Ostrogótům, proti nimž pak skutečně svedli tři bitvy. Už v 90. letech 5. století ale začínají útočit do byzantské Thrákie. Tyto útoky pak pokračují i v následujícím století, kdy se jako jejich spojenci postupně objevují i Slované. Současně se ale mnozí bulharští bojovníci nechávají najímat do byzantských služeb.

https://nd03.jxs.cz/699/085/5889e295c2_57821837_o2.jpg

Bulhaři měli mnoho bohů. Jako stvořitele uctívali slunečního boha Edfu, který je severoíránského původu. Dále ale také Tengriho, což je turecký bůh nebes a najdeme u nic ale i stopy íránského zoroastrismu. Bulharští žrecové byli označování jako kolobrové, což je pojem známý i u středoasijkých Hefthalitů.
Jednalo se o kočovníky, pro které bylo pochopitelně rozhodující dobytkářství, částečně se ale zabývali i zemědělstvím a řemesly, spojenými s chovem dobytka, jako například kovářstvím, zpracováním kůží apod. Jejich obydlími byly typické kočovnické jurty. Byli ve fázi rozkladu prvobytně pospolné společnosti, v čele kmenů byli vojenští náčelníci.
Jurta
 
Jurta (ger, gher, kabitka, kherga) je tradiční obydlí