Petřkovická venuše

Petřkovická venuše, někdy nazývána Landecká venuše, je paleolitická kamenná plastika, kterou objevil 14. července 1953 archeolog Bohuslav Klíma na lokalitě z období kultury mladšího gravettienu na ostravském vrchu Landek. Jde o 4,6 cm vysoké bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu). Nalezena byla pod mamutí  stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho kamenných artefaktů a kosterních úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23 000 let. Výjimečná je např. tím, že absence hlavy byl zřejmě autorův záměr, nebo že na rozdíl od jiných pravěkých venuší znázorňuje mladou štíhlou ženu.

Archeolog Bohuslav Klíma si ten den do výkopového deníku zapsal: „V deset třicet nález sošky ženy, Venuše.“ Objev se odehrál 14. července 1953 na kopci Landek v Ostravě-Petřkovicích. A Klíma vzápětí zklamaně dodal: „Hlavičku se nepodařilo najít.“

Klíma litovat nemusel. Ojedinělý nález krevelové skulptury se od jiných paleolitických Venuší natolik lišil, že byl i bez hlavičky vyhodnocen jako minimálně středoevropský unikát. Tvary Venuše z Landeka čili Landecké nebo také Petřkovické Venuše byly totiž překvapivě útlé, nikoliv obvykle kypré, jako třeba u její věstonické kolegyně. Milovníkům moderního umění dokonce připomínala kubistické skulptury.

Dílko vzniklo přibližně před 23 až 25 tisíci lety v tábořišti lovců mamutů na kopci Landek a paleolitický lovec vytvořením magické plastiky nejspíše bojoval za zachování rodu. Na ostrohu nad řekou Odrou vedl drsný život plný nástrah a střetů, děti záhy umíraly a bylo nutno vyřezávat další a další ochranné sošky, což posléze archeologové na Landeku dokázali i nálezem druhého torza.

Landecká Venuše je vysoká pouhých 46 milimetrů a pravěký umělec ji vyřezal z červeného krevele. Sošku našel archeolog Bohuslav Klíma symbolicky pod mamutí stoličkou. Obrazně řečeno, Venuši dostal darem přímo od lovce mamutů. Naleziště totiž vydalo množství ohořelých kostí mamutů a dalších zvířat i čepele pazourkových nástrojů.

Z mnoha nálezů po celé Evropě je zřejmé, že pro lovce gravettiénského období, kteří na našem kontinentu žili před 28 až 21 tisíci let, mělo mimořádný mystický význam rudé barvivo. Také při průzkumu pravěkého sídliště na Landeku byly objeveny rudé plochy vytvořené z drceného krevele. Okolnosti nálezu sice nevylučují ani jiný důvod jejich vzniku (například nějaká řemeslná činnost), mnohé však nasvědčuje tomu, že právě v nich se odehrávaly jakési magické rituály.

Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše patří mezi zcela unikátní příklady pravěkého umění. Ačkoliv jde o nejvýznamnější pravěkou památku Ostravska, je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně. Poprvé ji tak mohli Ostravané spatřit až na výstavě konané na Černé louce dne 15. listopadu 2002. Vystavena byla pouze jeden den, během kterého ji zhlédlo přes 4000 návštěvníků. Ačkoliv vedení města usiluje o to, aby vzácná památka byla vrácena do Ostravy, brněnský Archeologický ústav to odmítá. Svolil pouze k tomu, aby soška byla Ostravě půjčována častěji.

Socha Landecké venuše

Fakta o Landecké venuši

  • stáří: 21 až 23 tisíc let (jen orientačně)
  • výška: 46 mm
  • datum nálezu: 14. července 1953
  • nálezce: Bohuslav Klíma, Archeologický ústav ČSAV
  • lokalita: Landek u Ostravy

 

Zdroje: Wikipedie

adlandek.cz/lokalita/2

okd.cz/cs/tezime-uhli/historie-tezby-uhli/landecka-venuse