Lednický minaret (Lednicko - valtický areál)

Minaret je 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země.

 

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.

Pověst

Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.

Rozhledna leží v nadmořské výšce 175 m n. m. a měří 62 m. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. V září 2003 tato část minaretu procházela rekonstrukcí. Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni. Osm veřejnosti nepřístupných sálů v prvním patře bylo kdysi „skladištěm“ orientálních předmětů, které ze svých dalekých cest dovezli Lichtenštejni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a nápisy.

Minaret
Základní informace
Konstrukce rozhledny beton
Kóta paty rozhledny 175 m n. m.
Rok vzniku 1797-1802
Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
Kraj Jihomoravský kraj
Okres Okres Břeclav
Souřadnice 48°48′51″ s. š., 16°48′46″ v. d.
 
Technické informace
Výška stavby 62 m
Počet schodů 302
Počet vyhlídkových plošin 3
Stav přístupná se vstupným

Josef Hardtmuth

 

Josef Hardtmuth (pokřtěn 13. února 1758, Asparn an der Zaya, Dolní Rakousy - 23. května 1816, Vídeň) byl rakouský architekt,  vynálezce a průmyslník a stavební ředitel knížete Lichtenštejna. Založil továrnu Koh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích.

Už v raném dětství se u něho projevily sklony k umění. Jako dítě pomáhal v dílně otci a stále něco kreslil a navrhoval nábytek. Chodil do vesnické školy v Asparnu. Ve třinácti letech byl na 3 roky poslán do učení ke svému strýci staviteli Meißlovi, jenž měl v Poysdorfu stavitelskou provozovnu a prováděl stavby na panství knížete Lichtenštejna. Strýc vycítil Josefův talent a v mnohém jeho znalostí využíval, čímž také podporoval jeho odborný růst. Po večerech se Josef učil a zdokonaloval v kreslení i v teorii.

Stavitel Meißl získal větší zakázky ve Vídni a přemístil sídlo firmy do Vídně a Josefa Hardtmutha vzal do firmy jako společníka. Navzdory svému sobectví stavitel uznal, že Josef příliš oceněný není, když ještě pracuje s kladivem a fankou. Díky neúnavné práci zvláště v kreslení a nabývání znalostí i z jiných oborů byl pověřován složitými úkoly.

Josef Hardtmuth byl zakladatelem firmy Koh-i-noor Hardtmuth. Po jeho smrti převzala řízení firmy manželka Elisabeth. Po jejím skonu roku 1828 přešlo vedení podniku na syna Carla Hardtmutha, který továrnu ve 40. letech 19. století přestěhoval do Českých Budějovic.

  • 1798-1802 Minaret v Lednici;
  • 1801-1802 Janův hrad (Janohrad) u Lednice;
  • 1801 kostel v České Třebové;
  • 1802 kostel Sv. Mikuláše Dolní Libchavy - dnes Libchavy;
  • 1804-1809 kostel v Rudolticích;
  • 1806-1809 lovecký zámeček v Adamově
  • 1810-1812 Dianin chrám u Valtic;
  • 1810-1812 Kolonáda na Rajstně u Valtic;
  • 1810-1812 Lovecký zámeček u Břeclavi