Jižní eskadrona - Montgomery

Déšť ti, holka, smáčel vlasy,
z tvých očí zbyl prázdnej kruh,
kde je zbytek z tvojí krásy,
to ví dneska snad jen Bůh.

Z celé jižní eskadrony
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů růž.

Tam na kopci v prachu cesty,
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál.

Z celé jižní eskadrony,
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smývá ze rtů růž.

Tvář má zšedivělou strachem,
zbylo v ní pár těžkejch chvil,
proužek krve stéká prachem,
déšť mu slepil vlas jak jíl.

Z celé jižní eskadrony,
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů růž.

Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.