Dinosauři ve střední Evropě

Již odedávna dráždili dinosauři zvědavost obyčejných lidí i vědců. Nejdříve byla hledána odpověď na otázku, čí jsou vlastně obrovské kosti nacházené při vykopávkách. Některé hypotézy dokonce připouštěly, že pohádky a pověsti o dracích nemusejí patřit pouze do říše snů a fantazie. Později byl řešen problém patřičného spojení nalezených částí koster. Ve věhlasném Muzeu přírodních věd v New Yorku stál například po několik desítek let tyranosaurus ve zcela vzpřímené poloze, než se výzkumem přišlo na to, že velcí predátoři měli tělo na silných nohách nakloněné dopředu, v polože takřka vodorovné k zemskému povrchu.

Největší dinosauři vážili několik desítek tun a nejmenší nebyli těžší než kočka. Paleontologové získávají každoročně stále více informací o těchto vyhynulých tvorech. Obecně se připouští, že první dinosauři se objevili před 210 - 205 miliony let. Poslední se pohybovali po Zemi přibližně před 65 miliony let. Jejich stopy nalézáme na všech kontinentech. Na kosti a zkamenělé otisky šlépějí pradávných ještěrů můžeme narazit například v USA, Kanadě, Mongolsku, Číně a Tanzanii.

Na rozdíl od nalezišť severoamerických či východoafrických jsou evropská naleziště poněkud chudší a obzvláště střední Evropa neměla k uchování pozůstatků tehdejšího života výhodné podmínky. Víme, že éru dinosaurů, druhohory, dělíme na trias, juru a křídu. Díky filmu Jurský park je laikům nejznámějším obdobím jura, avšak dinosauři z tohoto filmu jsou většinou pozdější, křídoví. Během triasu bylo území naší republiky souší.V juře pak zasáhla mořská záplava jen jeho severní a východní kraje. V dalších obdobích však zaplavilo křídové moře značnou část našeho území.

Paleontologická mapa ČR

Obnovené horotvorné pochody svrchnokřídového období způsobily opětný pokles části Českého masívu. Na severu a východě se postupně rozšiřovalo křídové moře, jehož pobřeží bylo lemováno hustou tropickou vegetací. V mělkých, teplých a dobře prokysličených vodách se dařilo zejména měkkýšům. Proto ve střední Evropě nemáme žádné nálezy dinosaurů - místní nálezy představují ty nejmenší dinosaury, jaké vůbec známe. V jižním Německu byly objeveny kosti Comsognatha, který vážil jen 3 kg. Podobné objevy byly zaznamenány v Polsku. Nejbohatším druhohorním nalezištěm v České republice je Štramberk v okrese Nový Jičín - ve zdejších vápencových usazeninách však nalézáme převážně "jen" rostlinstvo a bezobratlé živočichy (korály, měkkýše apod.), které je možno obdivovat na vlastní oči ve Slezském muzeu v Opavě. Jediní dinosauři, doložení na našem území, jsou mořští zástupci rodu Plesiosaurus a Mosasaurus a létající ptakoještěři - pterosauři. Plesiosauři byli specializovaná skupina rybožravých mořských plazů s hadovitým, neobyčejně pohyblivým krkem a končetinami přeměněnými na veslovité ploutve. Slavným se Plesiosaurus stal díky jezeru Loch Ness, neboť právě on bývá nejčastěji ztotožňován s tzv. lochneskou příšerou.

Mosasaurus měl dlouhé protáhlé tělo (4 - 9 m) s ploutvovitými končetinami a ocasem. Název je odvozen z latinského označení řeky Maas v Holandsku, kde byly poprvé objeveny jeho fosilie. To málo, co z těchto dinosaurů bylo u nás nalezeno, mohou zájemci zhlédnout v Národním muzeu v Praze.

Mosasaurus

Plesiosaurus - jura

Zdroj: Vzdělávací encyklopedie Planeta Země, 1