Jižní eskadrona - Montgomery
Déšť ti, holka, smáčel vlasy,
z tvých očí zbyl prázdnej kruh,
kde je zbytek z tvojí krásy,
to ví dneska snad jen Bůh.
Z celé jižní eskadrony
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů růž.
Tam na kopci v prachu cesty,
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál.
Z celé jižní eskadrony,
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smývá ze rtů růž.
Tvář má zšedivělou strachem,
zbylo v ní pár těžkejch chvil,
proužek krve stéká prachem,
déšť mu slepil vlas jak jíl.
Z celé jižní eskadrony,
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů růž.
Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.