Karel Zich - Máš chuť majoránky

Oči dokořán
a v těch očích tání
vešlas´ do mých bran
já tě pozval dál.
Jenže od těch chvil
nikde nemám stání,
jiným než jsem byl
jsem se stal.
Vyznat bych se měl,
jsem však bez vyznání,
vyznat bych se měl,
však můj rozum žel
s rojem včel odletěl.
Vím jen
Máš chuť majoránky, lásko má,
její vůni máš,
vcházíš bez pozvánky, lásko má,
vůbec neklepáš.
A tak aniž vím,
zda se lepším stávám,
běžím za něčím
bůhví čemu vstříc.
Něčeho mám víc,
něco oplakávám,
nevím, jak to říct.
Ani sebe sám
často nepoznávám,
tisíc chutí mám
letět ke hvězdám,
běžet sám,
nevím kam.
Vím jen
Máš chuť majoránky, lásko má,
její vůni máš,
vcházíš bez pozvánky, lásko má,
vůbec neklepáš.
Máš chuť majoránky, lásko má,
její vůni máš,
vcházíš bez pozvánky, lásko má,
vůbec neklepáš.