Jeskyně Šipka

Šipka je krasová jeskyně ve Štramberském krasu na severní Moravě poblíž Štramberka. Roku 1880 se proslavila tím, že v ní tehdejší profesor na novojičínském gymnáziu Karel Jaroslav Maška,  který zde dělal průzkum objevil čelist neandrtálského dítěte, jež zemřelo ve věku 8 až 10 let. Maška svým výzkumem dokázal, že v pravěku jeskyni obývali střídavě lovci a dravá zvěř. V roce 1960 bylo území vyhlášeno národní přírodní památkou.

Portál jeskyně je orientován na sever, za krátkou vstupní chodbou následuje dno Propástky, ze které vybíhají chodby Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. V její přední části jsou na stropě patrné trosky někdejší bohaté krápníkové výzdoby zničené lidmi krátce po jejím objevení. Jeskyně poskytovala člověku útočiště již před 32 tis. lety, od té doby se v ní vystřídalo mnoho lidských kultur. Během teplých období poslední doby ledové zde sídlili neandrtálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů. Na konci poslední doby ledové to byli magdalenienští lovci sobů. Tito lidé zde po sobě zanechali ve formě různě opracovaných kostí a parohů též 550 kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu. Při archeologickém výzkumu bylo v sedimentech nalezeno rovněž na 80 tisíc kostí a zubů rozličných zvířat, z nichž nejvíce rozpoznatelných pozůstatků náleží jeskynnímu medvědu, jemuž tato prostora sloužila po velmi dlouhou dobu jako doupě. Z dalších živočichů zde byly nalezeny kosti lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa. Celkem byly v Šipce nalezeny pozůstatky 130 druhů živočichů.  

Jako "Šipecká čelist" je označován dnes již neexistující archeologický nález. Jedná se o fragment spodní čelisti neandrtálského dítěte s progresivními vývojovými (již sapientními) rysy, které zřejmě zemřelo ve věku asi 8-10 let.

V jeskyni Šipka u Štramberka ho objevil 26. srpna roku 1880 archeolog Karel Jaroslav Maška, gymnaziální profesor v Novém Jičíně. Čelist ležela v popelu dávného ohniště 1,4 metru pod povrchem, neandrtálci zde tedy kdysi sídlili. Na místě bylo objeveno také velké množství zvířecích pozůstatků a kamenných nástrojů vyrobených z místního rohovce, ale i z pazourku. Objev je unikátní tím, že čelist byla jediným přímým pozůstatkem člověka neandrtálského na českém území. Ve své době se stal bezmála světovou archeologickou senzací.

Nález čelisti a související nálezy kamenné industrie, která náleží středopaleolitické kultuře moustérienu, lze datovat do středního paleolitu, má stáří zhruba 40 000 let.

Dnes již tento významný archeologický nález neexistuje - byl zničen společně s řadou dalších unikátů a důležitých artefaktů a souborů v dubnu roku 1945, když na konci Druhé světové války vyhořel zámek v Mikulově (kde byly nejvzácnější archeologické nálezy ze sbírek Moravského zemského muzea moravské archeologické sbírky ukryty před blížící se frontou). Dnes existují pouze odlitky čelisti.

Tak to je ta vzácnost z pravěku

Štramberk, zvaný Moravský Betlém, z pohledu od jeskyně Šipky

Další informace:

• nadmořská výška – 450 m n. m.
• přístupnost – jeskyně Šipka je celoročně volně přístupná po červené turistické stezce (druhé zastavení Lašské naučné stezky – okruh Štramberk)
• doprava – nejbližší autobusová zastávka Štramberk-restaurace Palárna (cca 1 km po červené turistické stezce), nejbližší vlaková zastávka Štramberk (cca 1,2 km po červené turistické stezce)
• Zdroj: Wikipedie
• Turistický portál města Štramberka